Pražské jaro

Co Čech, to muzikant

Jak dostat 79. ročník Pražského jara mimo koncertní síně?
Chtěli jsme zapojit náhodné kolemjdoucí i návštěvníky festivalu ve dne v noci. Nejlepším řešením byla interaktivní audiovizuální instalace umístěná přímo před Rudolfinum. Kompaktní dílo spojující hudbu, světlo a pohyb.

Obdélníkový půdorys instalace na Palachově náměstí jsme rozdělili do pravidelné mřížky o 16 polích se světelnými kmeny uprostřed. Záře každého kmene prosvítá skrze prořezanou typografii ve stylu 79. ročníku Pražského jara, čitelné ze všech stran.

Zobrazit víceRead less

Procházející lidé tak vytvářejí varianty originálních hudebních sekvencí.

Ve chvíli, kdy se návštěvník přiblíží k jednomu z těchto sloupů, rozehraje jeho jedinečnou zvukovou stopu doprovázenou barevnou vizualizací frekvenčního spektra skladby.

Čerpali jsme ze tří kusů české vážné hudby doplněných o podkladovou stopu. Klasickou skladbu Bedřicha Smetany Vltava z roku 1874 doprovází kontrastní zvonkohra tak, aby nedocházelo ke zkreslení, ale zdůraznění jejích motivů. Úryvky dvou současných skladeb, Vábení Kryštofova Mařatky a Superorganismus Miroslava Srnky, jsme spolu s podkladem vybírali ve spolupráci se samotnými autory.

Kredity

Vytvořeno
2024
Klient
Pražské jaro
Spolupráce
Signal Festival
Artdirekce
Marek Cimbálník
Jan Netušil
Koncept
Jan Netušil
Hudba
Bedřicha Smetana
Kryštof Mařatka
Miroslav Srnka
Jan Čechtický
Programování
Petr Bradáček
Technická realizace
Petr Bradáček
Petr Pufler
Jakub Janov
Signal Festival
Design instalace
Marek Cimbálník
Produkce
Vladimíra Cimbálníová
Markéta Choma
Editace showreelu
Sebastian Kučkovský
Fotografie
Dušan Vondra